Dva různé pohledy, dva různé světy se nyní propojují.

Dva různé pohledy, dva různé světy se nyní propojují.

Stává se to. Zíráme na jednu a tu samou věc, jeden a ten samý film, divadelní hru, posloucháme stejnou hudbu a přesto každý vidíme, slyšíme a vnímáme něco úplně jiného. Jednomu se film líbí, je do jeho děje zcela vtažen a dokáže o něm hodiny s nadšením vyprávět, druhý je znuděn, zklamán, rozčarován a má pro to samé dílo pouze slova posměchu a pohrdání. Jednou kohosi napadlo učinit pokus. Posadili do hlediště diváky a sehráli divadelní hru. A pak nechali diváky, pěkně jednoho po druhém, hru převyprávět. A náhle bylo z jedné hry her tolik, kolik sedělo v hledišti diváků. Co divák, to jiná hra. Jiný příběh, jiný děj.

Podobně tomu je i tehdy, pokud různí lidé vnímají jeden a ten samý svět kolem nás, jednu a tu samou událost, či děj.

Hodně záleží na tom, v jaké úrovni vědomí se daný pozorovatel nachází, jakou má osobní zkušenost, jak moc se nechává ovlivnit mediálně- společenským klišé.

A je tu ještě jeden významný rozdíl. Velmi se liší vnímání ženy a muže. Ona ženská energie už je sama o sobě přirozeně nastavena tak, že dokáže vnímat svět kolem nás skrze pocity. Skrze srdce a duši. A co teprve v době transformační, kdy jako první vyrazila na transformační pouť a nachází se nyní na významně vyšším stupni procesu přeměny, než energie mužská! Ta je zatím přes veškerý pokrok a snahu jednotlivců stále fixována v pozici bojovníka, válečníka, závodníka a ředitele Zeměkoule, zatímco žena již překračuje bludný kruh ezoterických závislostí a pomalu a nesměle rozpouští své vlasy v opravdu svobodném vánku skutečné lásky, štěstí bez závislostí a kreativní tvorby.

Není ještě mnoho mužů, kteří dokáží překročit hranici mediálních předsudků do zóny alternativy, a ti kteří vybředli i z této zákeřné bažiny, a vydali se do skutečně svobodné zóny, dali by se spočítat na prstech jedné ruky.

Je tedy důvod k pesimismu?

Určitě ne! Vše je přesně tak, jak má být a role ženská a mužská se pomalu, ale jistě, dostávají do svého středu a stejně tak se ladí do harmonie i navzájem. Sice nenápadně, ale zcela neodvratně. Každý je ve své roli. Úlohou ženy je vnímat svět kolem sebe skrze své srdce a duši, v pocitech, ve vizích a přinášet o tom zprávy do světa mužů, který je ze své podstaty ukotven v těch nejhustších sférách jsoucna.

Nyní stojíme před důležitým prahem.

Dokáže se muž oprostit od zavádějících impulzů, které mu, významně ovlivněna vším tím informačním, ideologickým a energetickým balastem, jehož je kolem nás habaděj, přináší jeho mysl? Dokáže se zbavit svých závislostí ovlivňujících jeho úsudek, překročit práh a přijmout čistou informaci od své ŽENY, která jediná mu může pomoci? Najde v sobě muž dostatek pokory? Přijme ženu jako bytost, která mu po letech přináší klíč k jeho duši ? Dokáže opustit svět boje, závislostí a lží?

Ano, dokáže. Nyní dojde k tomu, co se mnoho let chystalo.

Mužská energie zaujme konečně své pravé místo. Nikoli v boji a válce, ale v odvaze a čistotě. Je to muž, jehož čeká velký úkol. To, co transformovaná žena přinesla z výšin, to, co navnímala svým srdcem, muž pevně uchopí v té nejčistší podobě a ukotví ve hmotné realitě. V realitě, která je mu nejbližší. Ve světě logiky a řádu, ve světě mysli. Uvážlivě a s rozvahou, ale odvážně a s potřebnou razancí, která je mu přirozeně dána. To je jeho velkým úkolem pro léta budoucí.

Je na něm, aby dokončil proces, který žena započala.

Radek