Jedna vlna za vlnou, jdou pěkně za sebou

Jedna vlna za vlnou, jdou pěkně za sebou

Probíhající události na planetě nabírají na obrátkách.

To, co se před pár měsíci odehrávalo pouze v neviditelných energetických rovinách, sestoupilo přímo do naší fyzické reality. “Jak to, že to tedy nevidíme? Vždyť se stále nic neděje!” Zní monotónní skeptikův hlas, jako přeskakující jehla na staré vinylové desce.

Opravdu se nic neděje?

“Ta pandemie s tím přece nesouvisí! To je dáno objektivně! Smůla, prostě! Přeskočilo to z netopýrů, to se holt stává!”, pokračuje ničemu nevěřící “realista”.

No, nevím. Co bychom chtěli víc? Svět kolem je naruby, po ulicích světových metropolí a pro jistotu i na samotách, v lesích a mezi poli (aby se to rýmovalo) se pohybují podivné přidušené postavy v rouškách, které, jsou -li spatřeny, začínají si mezi sebou tvořit dvoumetrové odstupy. Koho by to před rokem napadlo?

Opravdu nám to nepřipadá, jako velká změna?

A veřejné spory i v obci odborné, kde se objevuje až příliš nedůvěry k oficiálním proudům.

Divné, když je všechno statisticky tak jasné. Zvláštní protiteroristický útvar maže záznam představení Jaroslava Duška za slova Milana Calábka o alternativním způsobu léčení viru. Že by nám to zavirovalo i svobodu slova. A proč se z celé té situace stává ideologie? Je tu snad něco špatně Kdo nevěří ve vir a roušky, ba i ten, kdo jen pochybuje, budiž veřejně ostrakizován!Ani tohle není divné? Zpočátku mi to ani nepřišlo, ale tohle už na sebe strhává až příliš pozornosti. Znáte ten trik?ech zemí na světě a hned v úvodu najdete pěkně na čestném místě to, co je její(té země) největší slabinou. Když se začnete bavit s neznámým člověkem, vězte, že nejvíc bude mluvit o tom, s čím má největší problém. Proč tedy tolik zloby a hněvu, vždyť jde jen o názor vyslovený někým, kdo spořádaně nosí roušku? Copak jsme všichni padlí na hlavu a nesneseme dva odlišné názory najednou?

“Ale vždyť je to prostě nebezpečný a když nebude disciplína a všichni nebudou věřit a budou poslouchat nějaký falešné tento, tak na to všichni umřeme! V druhý vlně.” Dí spořádaně skeptik na “B” straně zaseknutého černého singlu.

Mimochodem, množí se odborné názory, že druhá vlna nebude, neb vir skomírá, jako uměle vytvořené dítko neschopné se adaptovat ve volné přírodě. Tak tedy, uvidíme.

A jak se v tom máme vyznat? A kde se ztrácí transformace? “Proč je stále řeč o viru a ani slovo o té vaší transformaci?” Zalyká se skeptik rozčilením.

Tento svět je založen na tzv. důkazech a jistotách. Chce mít všechno hezky pěkně černé na bílém, jak se s oblibou říká. No to asi jen tak mít nebude, protože tzv. “oficiální potvrzení” o tom, že současné dění je příznakem transformačního procesu, nikdo od nikoho nedostane.

“No tak to vidíš!” Praví pan Spořádaný. A má to vyřešeno. “Vždyť jsem to říkal! Důkazy nikde. Jen kecy a h…o!”

Ale co když na světě nejsou jenom skeptici? Co ti? Jak si najdou pro sebe tu správnou odpověď?

Těm, kteří si budou chtít udělat svůj vlastní úsudek, asi nezbude, než, namísto čekání na otisk kulatého razítka od zaručeně státní, vědecké, veřejnoprávní, seriózní a bůhvíjaké ještě instituce, zapátrat ve své paměti a rozhlédnout se kolem sebe svýma vlastníma očima.

Pokud snad již mají něco načteno o tzv. fyzických příznacích transformace, nebo je dokonce při průchodu jednotlivých transformačních vln sami zažili, budou mít možná při pátrání malý náskok.

Zhruba od června 2018 pozorujeme na různých vibračních úrovních tzv. transformační vlny, které se nejprve projevují v těch nejjemnohmotnějších vrstvách a postupně sestupují až do roviny fyzické.

Projevy ve fyzické realitě jsou již zcela individuální a naprosto rozdílné od projevů ve vyšších vrstvách. Láskyplný světelný impulz, který je vyslán tzv “nahoře”, prochází jednotlivými vrstvami energií a vlivem těchto filtrů se postupně, přesně podle stavu jejich příjemce, ve hmotném světě mění.

Jednotlivé transformační vlny stále častěji a stále silněji dopadají do naší fyzické reality. A mají v tom systém. Postupně tlačí na jednotlivé oblasti našeho života a snaží se nás přimět k nápravě těch vzorců chování a myšlení, jimiž si škodíme, ať už na úrovni vědomé, tak i nevědomé. Tyto vlny se ve fyzické rovině mohou projevovat různě.

Abychom zde nepřekročili ostře střeženou hranici, zdůrazňuji, že budu popisovat toliko vlastní pocity.

Pokud se jednalo o můj proces, ten byl během těchto vln nejčastěji provázen bolestmi hlavy, únavou, bolestmi zad a končetin, vztekem, smutkem, příznaky různých viróz apod. Zkrátka tam, kde transformační vlna nemohla volně projít, projevila se bolestmi a dalšími fyzickými obtížemi.

První z vyloženě “hmotných” vln se začaly projevovat  na mém fyzickém těle na podzim roku 2019. Tehdy jejich energie nabyly na síle a “průraznosti”.

A jak se cítíte od podzimu loňského roku Vy?

Nyní nás čeká další transformační fáze. Ta bude trvat 6-8 let a v jejím rámci se do nás budou opírat stále silnější tzv. transformační vlny, které nás budou doslova ždímat.

Už pouhý předvoj této etapy transformace, věnované především vztahům (probíhá do 5.6.2020, kdy dojde k jejímu ukotvení a bude se pak prokopírovávat postupně s ostrým nástupem někdy v září- říjnu 2020), se s námi nijak nemaže a ukazuje nám velmi důrazně, kde nás bota (duše) tlačí.

Je faktem, že jsem se v minulých dnech cítil velmi podobně, jako na podzim r. 2019, tedy na startu vlny, která nám obrátila svět doslova naruby. I nyní jsem pociťoval pálení v krku, bolesti zad a končetin, tentokrát sice naštěstí už jenom krátkodobě a v náznacích, ale přesto byly projevy velmi, velmi podobné.

A má to nějakou souvislost s vyhlášenou pandemií? 

Chceme odpověď s kulatým razítkem? Těžko ji dostaneme, neboť transformace planety, narozdíl od pandemie, které je věnován v médiích téměř veškerý prostor, oficiálně neprobíhá.

A co naše vlastní úsudky? I na ty je asi příliš brzy, protože nemáme dost informací. Máme jen svou intuici a pár kusých zpráv.

Jisté je, že se onen populární vir chová tak nějak divně. Někomu se prý obloukem vyhne, jiným projde bez povšimnutí, dalšího polechtá a jiného skosí. Ale koho a proč? A šíří se skutečně jen horizontálně, když někoho obejde obloukem? Když se snažíme navnímat na jeho podstatu, necítíme nic, přestože věci projevené ve hmotném i nehmotném světě odpovídají různou odezvou vibrací. Ale vir mlčí. Dokonce ani moje žena, vyznačující se mimořádnou intuicí a citlivostí, která dokáže jen podle elektronické frekvence najít mobilní telefon na libovolnou vzdálenost a cítí přehnuté stéblo trávy na druhém konci planety, necítí vůbec nic. 

Vzhledem k tomuto informačnímu chaosu snad ani není divu, že se najdou tací, kteří zapochybují o jeho skutečné nebezpečnosti, či dokonce o jeho existenci. I mezi renomovanými zdravotnickými a přírodovědnými odborníky se najdou tací, kteří událost s virem považují za nafouknutou mediální kauzu. Ale proč? Proč, když je to tak zdánlivě jasné, někteří odborníci pochybují o skutečném smyslu toho, co se kolem nás děje?

Odpověď zná zřejmě jen … onen útvar, co maže “nepravdivé” příspěvky. Ale i on je na slovo skoupý..

Takže co my?

Jedno pro poznání pravdy udělat přece jenom můžeme. Podívejme se do vlastního nitra a zkusme si odpovědět, jak to cítíme my. Někde tam uvnitř bychom se totiž měli dozvědět, jak se to s tou podivnou věcí vlastně má a co doopravdy cítí naše duše. A prosím, zapomeňme alespoň na malinkou chvíli na nápovědy, které se na nás ze všech televizí, rádií, novin a internetových serverů všech (!!!) druhů a úrovní, jen hrnou.

A na závěr ještě jedna hádanka i s odpovědí.
Jak zamaskovat slona, který vám stojí přímo před očima?
Postavte před něj mamuta, který se tváří jako slon, troubí jako slon, kašle jako slon, ale je to jen dávno vyhynulý mamut!