Mentální koučink, aneb učíme se zacházet s tvorbou ve hmotě.

„Dnes mám odpracováno!“ Říkám si a usedám na gauč. Jenže, ouha! Začíná druhá směna. Hlava a myšlení pracuje na plné obrátky a hledá odpovědi „proč“? Za chvilku jsem se přistihla, jak píšu na papír, co si myslím a vzápětí na to, co skutečně cítím. „A jejda!“ Koukám jako vyoraná myš. To nesedí! To musí být mýlka! Pořadí priorit je jiné. Myšlení považuje za vrchol blaha finanční bezpečí a pocity říkají, že hojnost je až na šestém místě v mém žebříčku. Už chápu „proč“? Nemám-li pomyslné pro a proti v rovnováze na žebříčku hodnot „hmota vs. duše“, nemohou ty věci přece fungovat. Ale jak na to? Mluvím se svou duší a cítím její energii. Přichází mi návod na „mentální koučink“. Uvědomuji si, že každý z nás máme slabé chvilky. Děti řádí, s večerem přichází únava a pochybnosti. Těžko se někdo z nás dokáže udržet v harmonii 24/7, že? A najednou „blik“! Svítím jak 100Wattová žárovka. „Pracuj se svým vědomím, jakmile se přistihneš, že myslíš“ 🙂 „Bože!“ Tak jednoduché a tak účinné! 

Uvědomila jsem si, že s mentálním koučinkem jsem začínala. A vím, že funguje 🙂 A teď mi přichází ve hmotě  tento blahoslavený nástroj znovu. Jak jsem jen mohla zapomenout! Jakmile se mi stane, že nebudu mít sílu, je potřeba okamžitě začít pracovat s hmotou. Ona se hmota totiž sama nepostaví. A jen duše na to nestačí! Cink cink! 🙂 říkám si a cítím, že jsem právě objevila Ameriku 🙂 Propojení duše s vědomím!

Takže práce s myšlením patří k tvorbě skrze duši, jako levá bota k pravé do páru. Stále mi někdo šeptá: „Harmonie.“ Harmonie těla, duše a mysli. Harmonie v myšlenkách, harmonie v srdci. Podtrženo a sečteno, vychází mi harmonie mezi Nebem a Zemí. Jakmile totiž máme čistě naladěný přijímač a rozladěný vysílač :-), netvoříme tak, jak máme. On totiž nejde ten poslední schůdek do hmoty vynechat! 

A jak na to …….. ? Skrze duši přece. Jakmile spadneme na zem, procítíme si okamžitě skrze duši nulový bod (přítomný okamžik) a pak si najednou uvědomíme, kolik blbostí se nám za tu chvilku dostalo do vědomí. A pak je s lopatou a krumpáčem zase hezky pěkně vykydáme 🙂

Jakmile jsme zase ve svých energiích, začínáme vědomě pracovat se svou myslí. A z duše posílat do myšlenek pocity spokojenosti, harmonie, vděčnosti, lásky a uvědomění si skutečných priorit, postavených na těch opravdu poctivých základech naší duše! Pak stavíme stavebnici odspoda nahoru a ne odshora dolů. Juchůůůůůůů 🙂 „Ať žije lego“ 🙂

S pozdravem Tínka