Dnes cítím a vnímám proud „zrození a uvědomění si vlastní existence“
Cítím, že se právě dnes má duše vydává na pouť, po které toužila. Pouť zcela vědomého života v souladu s energií, tedy životní energií. Jediné, co tomu doposud bránilo je vnitřní boj se sebou samými. Je zvláštní, že se si spousta z nás drží svou bolest i přesto, že je to vlastní sebedestrukce. Boj s vlastní temnotou a její nepřijetí vždy způsobí, že jsme právě uvrhnuti do temnoty. Nikoliv však proto, abychom ji nenáviděli, ale proto, abychom ji přijali. Každý jeden z nás zůstává v těchto energiích tak dlouho, jak unese. Někdo pochopí za pár dní a jinému to trvá roky. Bolest tvoří bolest a nepřijetí „nepřijatelné“. Tak to na světě chodí.
Proto se soustřeďme na to, co je pro nás životně důležité, a to je život sám! Skutečný život, nikoliv jen jedna jeho část a nikoliv nerealita. Nýbrž, skutečná podstata naší bytosti.
Jsme jací jsme! Žijeme tak, jak žijeme a děláme to, co děláme :-), a to právě teď!