Princip vlastní identity bez pocitu oběti!

Princip vlastní identity bez pocitu oběti!

Co ve vás vyvolává tento obrázek?

Na první pohled to vypadá jako naprostá hloupost, ponížení, nepřirozenost. Oba aktéři se snaží být někým, kým z podstaty nemohou být, že?

Pokud bychom jejich způsob chování zkoumali z hlediska své vlastní identity, chtěli byste být jelenem nebo lvem? 

Nutno podotknout, že oba aktéři mohli dopadnout mnohem hůř, kdyby nějakým zázrakem nezasáhla vyšší síla! Ostatně, jako v životě! 

Jelen má v sobě evidentně pocit, že může cokoliv a jeho ego, které jedná z pocitu vlastní sebedestrukce, se snaží ovládat své okolí. Je mu jedno, že kdyby byl  lev silnou osobností, na kusy by ho roztrhal. 

Lev je oproti tomu slabý. Zmožený životem a neschopný fungovat. I on se snaží sám sebe zničit pocitem marnosti a věčné nespokojenosti. A teď se zamysleme nad tím, kdo z nich přišel s jakými pocity a co si mají navzájem předat?!

Jejich cesty se setkaly proto, aby každý z nich uzřel druhý extrém a poznal svůj protipól!

Díky vlastní zkušenosti a díky tomu, co vidí u svého protějšku, pochopil, kým je a kým být nechce! 

Tedy díky poznání toho, co nechci, najít to, co potřebuji!

A tak je to i ve vztazích! Neustále hledáme to, co chceme, dokud to nedostaneme! Až teprve potom hledáme to, co skutečně potřebujeme! 

Princip identity je principem zdravé osobnosti. Stejně jako ve všech oblastech našeho života potřebujeme najít harmonický bod. Ani naše osobnost tedy není výjimkou. 

Proto nám v určitý čas do života přichází extrém zvaný temnota! Potřebujeme poznat to, co nechceme a uvědomit si, že je to na nás, jací skutečně budeme! Při průchodu temnotou/ezoterikou si každý den zažíváme extrémy proto, abychom pochopili! Neuměli jsme žít a najít harmonii, proto jsme se ocitli v nerealitě, kde je možné cokoliv, jen ne žít skutečný život!

Pak přišla fáze probuzení zpět do reality a místo toho, abychom hledali způsoby, jak žít skutečný život s novým poznáním, hledáme výmluvy, jak se vrátit zpět tam, kde je všechno možné mávnutím kouzelné hůlky! 

Kde je tedy střed? Kde se nachází bod harmonie?!

Je potřeba se vrátit na začátek a znovu najít sebe samé. Tentokrát ale v realitě! Stát se osobností bez pocitu oběti. Tedy dělat to, co cítím, bez ohledu na to, co se ode mě očekává. Nemít strach konat ve svém zájmu a naučit se následně svých činů nelitovat. 

Jsme-li součástí rodiny, pak najdeme sebe a následně svou osobnost naladíme na své potřeby a všech členů rodiny. Toto je ideální stav! Tedy bod harmonie. Chyták je v tom, že dokud to neudělají všichni členové rodiny, nemůže to společně ladit! Ale začít je potřeba vždy od sebe, protože vychovávat děti, když jsme ztratili své já, prostě nejde! Jaký bychom jim asi dali příklad?