Ego v nevědomí je jako tento hrad při západu slunce. Hrdý, nedostupný a povýšený.
Má potřebu se odlišit a být výjimečný. Všechny zastíní a nehodlá udělat kompromis. Učí se vztahy tím, že je tolik na očích. Jeho nepřijetí a nepochopení ho vede k stále většímu boji se sebou samým.
Druhý vědomý pohled: Jeho odlišnost je zcela v pořádku. Je-li si vědom své odlišnosti a s pokorou přijímá i menší domy, které do krajiny také patří. Je-li pokorný a současně užívá svou jedinečnost ku prospěchu všem. Je si vědom své síly, ale nemá potřebu ji užívat. Ví kolik energie ho stálo jeho vlastní sebevyjádření a nemá důvod se svou energií zacházet neuctivě. Váží si sebe i celé krajiny. Stále je výjimečný, ale sám se za výjimečného nepovažuje. Je si vědom sebe a svého života. Přistupuje zodpovědně ke svým základům a stojí tam, kde má být. Nehledá jiné místo, neboť je sám se sebou spokojen.